Básnířka Rosalía de Castro

Rosalía de Castro byla španělská básnířka původem ze Santiaga de Compostela, která kromě kastilštiny psala také galicijsky, což bylo v její době velmi neobvyklé. V jejích básních vidíme a slyšíme živou galicijskou přírodu, častým tématem je pro ni také místo žen ve společnosti a bezútěšný život plný tvrdé práce.

30 Frases de Rosalía de Castro | Perla literaria de Galicia [Con Imágenes]

Jako první bych vám ráda představila Rosalíinu báseň, která nese název Miluji tě, proč mě nenávidíš? a která, si myslím, že je lehce srozumitelná i studentům začátečníkům. Navíc musíme asi všichni uznat, že to, co tu Rosalía píše, je pravda, jak říká ona sama: „pravda tvrdá a trýznivá“.

Te amo… ¿Por qué me odias?…

–Te amo… ¿Por qué me odias?
–Te odio… ¿Por qué me amas?
Secreto es éste el más triste
y misterioso del alma.

Mas ello es verdad… ¡Verdad
dura y atormentadora!
–Me odias porque te amo;
te amo porque me odias.

Pro ty, kteří by stále přeci jen váhali s významem, jsem si dovolila překlad této básně:

Miluji tě… Proč mě nenávidíš?

-Miluji tě… Proč mě nenávidíš?
-Nenávidím tě… Proč mě miluješ?
To je to nejsmutnější tajemství
a záhada duše.

A nejen to… je to pravda.
Pravda tvrdá a trýznivá!
Nenávidíš mě, protože tě miluji,
miluji tě, protože mě nenávidíš.

Pro pokročilejší španělštináře tu pak mám ještě báseň Pobre alma sola!, no te entristezcas – Ubohá osamělá duše, nesmutni. Báseň si prvně poslechněte a zkuste si zapamatovat, nebo napsat na kousek papíru vše, co jste pochytili. Nemusí jít o celé věty, stačí jednotlivá slovíčka. Možná budete překvapení, kolik toho je. Můžete si zkusit i napsat, jaké pocity ve vás báseň vyvolala, opět stačí heslovitě, pár slovy. I tak si procvičíte španělštinu a zároveň zůstáváte ve slovní zásově spojené s poezií.

Pobre alma sola!, no te entristezcas

¡Pobre alma sola!, no te entristezcas,
deja que pasen, deja que lleguen
la primavera y el triste otoño,
ora el estío y ora las nieves;

que no tan sólo para ti corren
horas y meses;
todo contigo, seres y mundos
de prisa marchan, todo envejece;

que hoy, mañana, antes y ahora,
lo mismo siempre,
hombres y frutos, plantas y flores,
vienen y vanse, nacen y mueren.

Cuando te apene lo que atrás dejas,
recuerda siempre
que es más dichoso quien de la vida
mayor espacio corrido tiene.

Ubohá osamělá duše, nesmutni!

Ubohá osamělá duše, nesmutni!
Nech, ať odejdou, nech, ať přijdou
jaro a smutný podzim
modli se k létu, modli se k sněhům

Nejen tobě utíkají
hodiny a měsíce
vše s tebou, bytosti i světy,
rychle mizí, vše stárne

Vždyť dnes jako zítra, dříve a nyní
vždy to stejné
muži a plody, rostliny a květy
přicházejí a zase mizí, rodí se a umírají.

Až ti bude líto po tom, co necháváš za sebou,
vždy si vzpomeň,
že je šťastnější ten, kdo toho více prožil.

Rosalía de Castro
Rosalía de Castro se svým mužem a dětmi

Váhala jsem, zda do tohoto článku zapojit i interaktivní cvičení, rozebrat gramatiku užitou v těchto básních… ale rozhodla jsem se, že někdy méně je více a poezie by neměla být vždy rozebrána na prvočástice námi, jazykovými lektory. Pokud vám básně Rosalíi de Castro učarovaly, můžete si jich zde přečíst více. Pokud vás zajímá, jaký byl život této autorky, podívejte se na toto video na youtube.

Jsem lektorka španělštiny a francouzštiny. Láska k francouzštině mě před 7 lety přivedla ke studiu francouzské filologie na FF UK a španělština jako její pokrevní sestra se ke mně přidala záhy. Od té doby mě obě provázejí po cestách i necestách, při práci, při studiu, i na kafi s kamarády, ať už je to v Česku, v Belgii, ve Francii nebo ve Španělsku. Od té doby, co mám doma malého španělsko-českého prcka, se intenzivně věnuji svému projektu Španělština do kočárku .
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.