Když bylo ošklivé počasí, moje babička vždy říkávala, že „venku se čerti žení“. A já si vždy představovala čerta s cilindrem s čerticí s červeným ocasem a svatební kyticí, jak tančí v tom větru dešti a říkala si, jestli je tam ta babička opravdu vidí? Tak přesně takhle to vypadá, když někdo nezná význam ustáleného slovního spojení a překládá si ho doslovně. Nedává to smysl, anebo alespoň ne takový, jaký by mělo.
Jaká ustálená slovní spojení týkající se počasí máme ve španělštině?
Několik ti jich ukážu v tomto článku.
2. Teď, když dokážeš vysvětlit, co který výraz znamená, ti můžu prozradit i české překlady (nebo se o překlad pokusit):
romper el hielo – „prolomit ledy“, prolomit ticho, vytvořit přátelskou atmosféru
ser como un hielo – být chladný, bez emocí
nunca llueve a gusto de todos – Na světě není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
llover a cántaros – „el cántaro“ je džbán, my česky říkáme, že „lije jako z konve“
hace frío que pela – doslova „je zima, která loupe“, česky můžeme říci „mrzne až praští“. Tento výraz zřejmě vzniknul tak, že ve velkých mrazech se samy začaly oddělovat slupky od mandlí a bylo tak snazší je oloupat. Odtud tedy zima, která loupe (mandle).
hace un día de perros – psí počasí, počasí, že by ani psa ven nevyhnal
ser un sol – být sluníčko, být milý člověk
al mal tiempo, buena cara – brát věci z té lepší stránky, zachovat si dobrou náladu i při nepřízni osudu
estar en las nubes – mít hlavu v oblacích, nemoci se soustředit
saber a rayos – doslova „chutnat jako blesky“, mít špatnou chuť, chutnat strašně (o jídle)
3. Nakonec tě čeká cvičení, kde jsou tyto výrazy použity ve větách. Budeš je umět použít ve správných situacích?