Ida Vitale je uruguayskou básnířkou, překladatelkou a pedagožkou, držitelkou prestižní Cervantesovy ceny (a mnoha dalších ocenění) a součástí slavné Generace 45, ze které je českým čtenářům známý zejména Mario Benedetti a Juan Carlos Onetti.
Pojďme se nyní zblízka podívat na jednu z jejích básní – na její španělskou a českou verzi a také video, ve kterém své dílo čte sama autorka.
Fortuna
Por años, disfrutar del error
y de su enmienda,
haber podido hablar, caminar libre,
no existir mutilada,
no entrar o sí en iglesias,
leer, oír la música querida,
ser en la noche un ser como en el día.
No ser casada en un negocio,
medida en cabras,
sufrir gobierno de parientes
o legal lapidación.
No desfilar ya nunca
y no admitir palabras
que pongan en la sangre
limaduras de hierro.
Descubrir por ti misma
otro ser no previsto
en el puente de la mirada.
Ser humano y mujer, ni más ni menos.
Štěstí
Po celá léta užívat si chybování
i jeho napravování,
moci mluvit, svobodně chodit,
nebýt zmrzačená,
nevstupovat, anebo vstupovat do církví,
číst, slyšet hudbu podle svého vkusu,
být v noci tou stejnou bytostí jako ve dne.
Nebýt do manželství prodaná
za částku vyplacenou v kozách,
nemuset trpět nadvládu příbuzných
nebo legální ukamenování.
Už nikdy nejít v průvodu
a mlčky nepřijímat slova,
která do krve sypou
železné piliny.
Sama objevit
další nepředvídanou bytost
na mostě z pohledu.
Být člověk a žena, nic víc, nic míň.
Video:
Pokud Vás téma zaujalo, můžete pokračovat ve čtení zde: http://www.h7o.cz/zeny-generace-45-par-slov-o-uruguayske-poezii/