Sen o práci se šamany jako cesta ke španělštině

Španělštinu jsem si zamilovala už při prvním rozhovoru s Kolumbijskou spolubydlící v Austrálii, ale byla jsem bez motivace se do ní pustit. Ta přišla až po pár letech. Přečetla jsem si knihu Kurandera a byla fascinována příběhem ženy a jejím návratem ke své přirozené síle. 

Nějakou dobu jsem si hrála s myšlenkou o cestě do Peru a nalezení curandery co mě povede na mé cestě k sobě. Nic jsem pro to aktivně nedělala až do chvíle, kdy mi kamarád pustil česko-španělské mantry. Řekl mi k nim, že to zpívají češi co mají krásné centrum v Ekvádoru a výměnou za nějaký ten peníz a pomoc tam s nimi jde pobýt.

Nevím čím to bylo, ale najednou to pro mě byla obrovská motivace svůj sen začít zhmotňovat. Nakoplo mě to k tomu začít si odkládat peníze na cestu a hlavně učit se španělsky.

Učení jsem začala jsem s duolingem, ale nějak to nebylo ono a tak jsem se přihlásila do jazykovky. Nutno podotknout, že jsem díky erasmu na Sicílii mluvila italsky. Netušila jsem jak moc se ty dva jazyky mohu dohromady plést. Na Erasmus do Katánie jsem odjížděla se znalostí dvou výrazů – Buongiorno a Grazie (Dobrý den a děkuji). Na cestu do Jižní Ameriky jsem chtěla být připravená lépe.

V jazykovce jsem měla na začátku štěstí, neměla jsem žádné spolužáky. Užívala jsem si soukromé lekce s rodilou mluvčí z Kuby. To trvalo jen chvilku a začali přibývat spolužáci. Při hromadných lekcích jsem zjistila, že jsem víc pokročilejší než začátečníci a pozadu oproti pokročilé skupině. Asi po měsíci a půl  jsem si přiznala, že mě to spíš demotivuje.

Nenechala jsem se odradit a našla si svou cestu. Nejdřív jsem zkusila lekce s kamarádkou, ale tam nás to často táhlo k hovoru mimo španělštinu a nebylo to pro mě efektivní. Vzpomněla jsem si na Petru, se kterou jsem se jednou potkala na návštěvě. Hned jsme se domluvily. Intenzivní lekce dvakrát týdně, asi měsíc a půl před odletem nesly ovoce. Její styl mi naprosto vyhovoval.

Teď s odstupem vnímám to co mi u španělštiny nejvíce pomohlo a mohlo by pomoci i Vám:

  • motivace, aneb důvod proč se učit
    • baví mě mluvit s místními jejich jazykem, láme to ledy mezi národnostmi
  • uvědomění si toho jak se nejefektivněji učím
    • jsem dost vizuální typ a krásně graficky zpracované lekce Petry mi zanechaly takovou stopu v hlavě, že jsem z nich pak celý pobyt v JA čerpala
  • nebát se mluvit
    • odhodila jsem strach z toho mluvit s chybami, případně strach z míchání jazyků dohromady 
  • nastavení mysli/mindset
    • zbavila jsem se původního nastavení své mysli ze školy, že naučit se cizí jazyk je náročné a já rozhodně nemám na jazyky hlavu

Neberte neznalost jazyka jako omezení k tomu plnit si své sny. Spíš berte své sny jako motivaci k učení.

Ludmila je tak trochu nomádka, která se nechala zavát na různá místa nejen v ČR, ale i zahraničí. Loni strávila neplánovaně půl roku v Jižní Americe, konkrétně Kolumbii a Ekvádoru při své transformační cestě za místními šamany. Díky tomu v sobě probudila vášeň pro španělštinu, zpěv, masáže a macramé šperky.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.